ATEX

ATEX

ATEX (Annospteres Explosibles) – směrnice Evropské unie (nařízení), definující zásadní požadavky, které musí splnit každý výrobek určený pro použití v zónách s nebezpečím výbuchu. Podrobné požadavky jsou uvedeny v normách souvisejících s touto směrnicí, zatímco požadavky, které neurčuje ani směrnice, ani normy, mohou být předmětem vnitřních regulací platných v jednotlivých členských státech. Tyto regulace ale nemohou být v rozporu se směrnicí a nemohou zpřísňovat její požadavky. Jelikož směrnice ATEX 94/9/WE vyžaduje označení CE, každý „ATEX” výrobek, který byl označen symbolem Ex musel předtím obdržet od výrobce značku CE a projít posouzením shody s povinnou účastí „třetí strany“ (oznámeného subjektu). Protože nejednotné předpisy týkající se bezpečnosti v jednotlivých zemích Evropské unie významně ztěžovaly volný pohyb zboží mezi členskými státy, bylo přijato rozhodnutí o sjednocení těchto předpisů. V případě zařízení určených pro provoz v zónách s nebezpečím výbuchu Evropský parlament a Rada vytvořili dne 23. března 1994 směrnici 94/9/EC ATEX95, která vstoupila v platnost 1. července 2003 a směrnici 99/92/EC ATEX137 - nazývanou také ATEX USER (z 16. prosince 1999) týkající se minimálních požadavků na bezpečnost práce na pracovištích, na kterých se může vyskytovat výbušné prostředí. První směrnice byla zavedena do polského zákonodárství příslušným nařízením již v roce 2003 roku (které vstoupilo v platnost společně se vstupem Polska do Evropské unie dne 1. května 2004), v současné době ale platí nařízení Ministerstva hospodářství ze dne 22. prosince 2005 ve věci zásadních požadavků pro ochranná zařízení a systémy určené k použití v prostorách s nebezpečím výbuchu. Druhá směrnice byla zavedená Ministerstvem hospodářství, práce a sociální politiky 29. května 2003 nařízením ve věci základních požadavků týkajících se bezpečnosti a pracovní hygieny zaměstnanců zaměstnaných na pracovištích, v kterých se může vyskytovat výbušné prostředí. Toto Nařízení bylo pozměněno 9. července 2006 a v současné době platí nové nařízení Ministerstva hospodářství ze dne 8. července 2010 ve věci minimálních požadavků ohledně bezpečnosti a pracovní hygieny spojených s možností výskytu výbušného prostředí na pracovišti, které nahradilo předchozí.

 

Označení produktu určeného pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu v souladu se směrnicí ATEX 94/9/WE

Označení

  1. Označení CE
  2. Identifikační číslo certifikačního orgánu
  3. Symbol provedení s ochranou proti výbuchu
  4. Skupina výbušnosti
  5. Kategorie zařízení
  6. Druh ochrany proti výbuchu
  7. Podskupina výbušnosti
  8. Třída teploty

Základní definice

Výbušné prostředí

Směs hořlavých látek v podobě plynů, par, mlh nebo prachů se vzduchem v atmosférických podmínkách, v níž se po zažehnutí spalování šíří na celou nespálenou směs (podle EN 1127-1: 1997 bod 3.17)

Prostor s nebezpečím výbuchu

Prostor, v kterém v závislosti na místních a provozních podmínkách může vzniknout výbušné prostředí (podle EN 1127-1: 1997 bod 3.35).

Zóna s nebezpečím výbuchu

Prostor, v kterém se může vyskytovat výbušná směs hořlavých látek se vzduchem nebo jinými výbušnými plyny s koncentrací nacházející se mezi horní a spodní hranicí výbušnosti (Sb. z. 109/719 §2 bod 1 odst.6).

Definice zón s nebezpečím výbuchu
(podle EN 1127-1: 1997 bod 6.3.2)

Zóna 0

Místo, v kterém se výbušné prostředí obsahující směs hořlavých látek v podobě plynu, páry nebo mlhy se vzduchem vyskytuje neustále, dlouhodobě nebo často.

POZOR! Z principu platí, že pokud se vyskytnou takové podmínky, děje se tak uvnitř nádob, potrubí a nádrží.

Zóna 1

Místo, v kterém se výbušné prostředí obsahující směs hořlavých látek v podobě plynu, páry nebo mlhy se vzduchem může vyskytnout během normálního provozu.

POZOR! Tato zóna může zahrnovat mj.:

  • bezprostřední okolí zóny 0
  • bezprostřední okolí míst pro zásobování surovinou
  • bezprostřední okolí míst pro naplňování a vyprazdňování
  • bezprostřední okolí zařízení, ochranných zařízení, systémů, částí a podskupin citlivých vůči poškození, vyrobených ze skla, keramiky a podobných materiálů
  • bezprostřední okolí nevhodně zajištěných utěsnění, například na čerpadlech a na ventilech s ucpávkovou komorou.

Zóna 2

Místo, v kterém se výbušné prostředí obsahující směs hořlavých látek v podobě plynu, páry nebo mlhy se vzduchem nevyskytuje během normálního provozu, a v případě výskytu trvá jen krátce.

POZOR! Tato zóna může zahrnovat mezi jinými místa obklopující zónu 0 nebo 1.

Klasifikace zón s nebezpečím výbuchu

Tato klasifikace byla definována v příloze č. 1 k směrnici 99/92/EC ATEX137 ze dne 16.12.1999 „O minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců potenciálně vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu“. Prostory, v kterých se vyskytuje nebezpečí výbuchu, byly rozděleny na zóny ohrožení. Označení zóny ohrožení nás informuje jak o druhu nebezpečí, tak o jeho intenzitě. Za zařazení prostoru do vhodné zóny jsou zodpovědní: investor, autor projektu stavebního objektu a jeho koncový uživatel.

Druh ohrožení

Popis
ohrožení
Označení
zóny
Výskyt výbušného prostředí
G Plyny, kapaliny 
a jejich výpary
   
1 Občasně, nebezpečí se může objevit v normálních podmínkách
2 Vzácně, nevyskytuje se v podmínkách normální práce, pokud se vyskytne, pak krátkodobě
D Hořlavé prachy 20 Trvale, nebezpečí se udržuje dlouhodobě
21 Občasně, nebezpečí se může objevit v normálních podmínkách
22 Vzácně, nevyskytuje se v podmínkách normální práce, pokud se vyskytne, pak krátkodobě

Vyhodnocení nebezpečí výbuchu

Základem pro vyhodnocení nebezpečí výbuchu a vzniku požáru v lakovnách, tedy v místě provádění prací nebezpečných z požárního hlediska je vyhláška Ministerstva vnitřních věcí ze dne 7. června 2010 ve věci protipožární ochrany budov, jiných stavebních objektů a území (Sb. z. č. 109, pol. 719). Toto vyhodnocení se provádí v souladu s pokyny obsaženými v kapitole 8. výše uvedené vyhlášky. Klasifikace zón s nebezpečím výbuchu je prováděna na základě následujících norem harmonizovaných se směrnicí 94/9/ES (Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 ve věci přiblížení zákonů členských států týkajících se ochranných zařízení a systémů určených pro použití v potenciálně výbušných prostředích):

  • EN 1127-1 – Výbušná prostředí. Prevence a ochrana proti výbuchu. Základní koncepce a metodika.
  • EN 60079-1Q – Elektrická zařízení v prostorách ohrožených výbuchem. Klasifikace prostorů ohrožených výbuchem.
  • EN 12215 – Lakovny. Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot. Bezpečnostní požadavky.
  • EN 13355 – Lakovny. Kombinované stříkací kabiny. Bezpečnostní požadavky.
  • EN 1539 – Sušičky a pece pro uvolňování hořlavých látek. Bezpečnostní požadavky.

Vyhláška Ministerstva vnitřních věcí ze dne 7. června 2010 (Sb. z. č. 109, pol. 719) (úryvky):

Kapitola 8. Práce nebezpečné z požárního hlediska a vyhodnocení nebezpečí výbuchu

§36.1. Před zahájením prací představujících požární nebezpečí a těch, které mohou vyvolat přímé nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu, je majitel, správce nebo uživatel objektu povinen:

  1. vyhodnotit požární nebezpečí v místě, v kterém budou práce prováděny;
  2. zjistit druh úkonů, které mají za účel zamezit vzniku a šíření požáru nebo výbuchu;
  3. určit osoby zodpovědné za vhodnou přípravu pracoviště, za průběh a za zabezpečení pracoviště po ukončení práce;
  4. zajistit, že práce budou provádět výhradně osoby k tomu oprávněné a vybavené příslušnými kvalifikacemi;
  5. seznámit osoby provádějící práce s požárními riziky vyskytujícími se v oblasti provádění prací a s úkony, které mají za účel zamezit vzniku požáru nebo výbuchu.

§37.1. V objektech a na přilehlých územích, kde jsou prováděny technologické procesy s použitím materiálů, které mohou vytvořit výbušné směsi nebo v kterých jsou takové materiály skladovány, je třeba vyhodnotit nebezpečí výbuchu.

  1. Vyhodnocení nebezpečí výbuchu zahrnuje stanovení místností ohrožených výbuchem, stanovení v místnostech a vnějších prostorách příslušných zón s nebezpečím výbuchu společně se zpracováním grafické klasifikační dokumentace a stanovením faktorů, které v nich mohou vyvolat zážeh.
  2. Grafická klasifikační dokumentace obsahuje situační plány znázorňující druh a rozsah zón s nebezpečím výbuchu a lokalizaci a identifikaci zdrojů emisí v souladu s pravidly stanovenými v polských normách.
  3. Nebezpečí výbuchu vyhodnocují: investor, projektant nebo uživatel rozhodující o technologickém procesu.
  4. Vyhodnocení ohrožení výbuchem může být součástí vyhodnocení nebezpečí výbuchu, o němž pojednávají předpisy vyhlášky (kapitola 2) Ministerstva hospodářství, práce a sociální politiky ze dne 29. května 2003 ve věci minimálních požadavků ohledně bezpečnosti a pracovní hygieny zaměstnanců zaměstnaných na pracovištích, na kterých může dojít k výskytu výbušného prostředí (Sb. z. č. 107, pol. 1004 a z 2006 č. 121, pol. 836).
  5. Klasifikace zón s nebezpečím výbuchu stanoví Polská norma týkající se předcházení výbuchu a ochrany před výbuchem.
  6. Místnost, v které může vzniknout výbušná směs z vylučovaného množství hořlavých plynů, par, mlh nebo prachů, jejíž výbuch by mohl způsobit nárůst tlaku v této místnosti přesahující 5 kPa, je nazývána místností ohroženou výbuchem.
  7. Pokyny v rozsahu stanovení nárůstu tlaku v místnosti, který by mohl být způsoben výbuchem, obsahuje příloha k této vyhlášce.
  8. V místnosti je třeba vyznačit zónu s nebezpečím výbuchu, pokud se v ní může vyskytovat výbušná směs o objemu min. 0,01 m3 v kompaktním prostoru. 
Skupina Popis skupiny Podskupina Popis podskupiny
I Zařízení určená pro práci
v podzemí dolů a v nadzemních částech dolů
a také v částech dolů ohrožených výbuchem
chybí

Riziko výbuchu metanu nebo uhelného prachu

II

Zařízení určená pro práci na
povrchu v oblastech ohrožených
výbuchem plynů, par, mlh nebo prachů

A Propanová skupina (např. aceton, metylalkohol, etylalkohol)
B Ethylenová skupina (např. etylen, sirovodík)
C Vodíková skupina (např. acetylen, vodík, hydrazin)

Druhy mechanických zabezpečení

  • Klasifikace IP

Klasifikace IP stanovená normou EN 60529. Tato klasifikace stanoví stupeň mechanické ochrany krytu a způsob jejího testování. V klasifikaci se vyskytují dvě číslice: první z nich určuje stupeň ochrany krytu před pronikáním pevných těles, druhá - kapalin.

  • Klasifikace IP

Klasifikace IK stanovená normou EN 50102. Tato klasifikace stanoví stupeň ochrany krytu před nárazy

Druhy elektrických zabezpečení - Teplotní třídy

Teplotní třídy Maximální teplota povrchu [oC] Teplota zážehu plynu [oC]
T1 450 >450
T2 300 300÷450
T3 200 200÷300
T4 135 135÷200
T5 100 100÷135
T6 85 85÷100

Komentáře