Evropská norma EN 13779: 2007

Evropská norma EN 13779: 2007

Doporučené filtry pro dosažení optimální kvality vnitřního vzduchu (IAQ)

Evropská norma EN13779 vznikla za účelem předcházení zdravotním problémům, u lidí pohybujících se v nebytových budovách, způsobených znečištěným vzduchem. Účelem této normy je učinit vzduch uvnitř budovy zdravějším a dosáhnout lepšího pohodlí pro osoby pohybující se v prostorách se systémy pro očišťování vzduchu při optimálních nákladech na používání takového systému. Od doby této publikace byla tato norma již ratifikována ve všech zemích Evropské unie jako státní norma. Rozhodnutí zde nepodléhá pouze klasifikace venkovního vzduchu, ale také způsoby zkoumání hodnoty vnitřního vzduchu. V praxi bude kvalita vnitřního vzduchu zlepšena skrze lépe očištěný proud venkovního vzduchu, který je často ještě více znečištěný, než recirkulovaný vzduch uvnitř budovy. Znečištěný vzduch může obsahovat nejen pevné částice, ale také těkavé sloučeniny a patogenní činitele, jako jsou mikroorganismy, viry a pyl. Je tedy důležité, aby byly filtrovány nejen pevné částice, ale také těkavé sloučeniny a patogenní činitelé.

Klasifikace venkovního vzduchu byla vytvořena na základě plynných znečišťujících látek a nečistot v podobě částic, které jsou rozhodující pro hodnocení kvality vzduchu (včetně všech druhů pevných částic a slaných aerosolů).

ODA1

Vzduch je označován jako „čistý”, pokud jsou splněny směrnice WHO (1999) a všechny státní normy a předpisy týkající se příslušných látek ve venkovním vzduchu.

ODA2

Koncentrace jsou označovány jako „vysoké”, pokud jejich hodnoty přesahují výše uvedené požadavky s koeficientem násobení ne větším než 1,5.

ODA3

Koncentrace jsou označovány jako „velmi vysoké”, pokud jsou příslušné hodnoty překročeny s koeficientem násobení větším než 1,5.

Tabulka 1. Kategorie venkovního vzduchu dle EN 13779: 2007

Kategorie Popis Lokalizace
ODA1

Čistý vzduch, který může být dočasně znečištěn např. pylem

Řídce obydlená vesnická území, vesnice
ODA 2

Venkovní vzduch s vysokou koncentrací částic a/nebo plynných znečišťujících látek

Menší města s průmyslem a znečištěným centrem
ODA 3

Venkovní vzduch s velmi vysokou koncentrací plynných znečišťujících látek a/nebo částic

Větší města s průmyslem

K typickým plynným znečištěním, která mohou být zohledněna při hodnocení venkovního vzduchu, patří: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny (VOC – např. benzen, ředidla a aromatické uhlovodíky). Vliv takovýchto znečištění venkovního vzduchu na vnitřní podmínky závisí na stupni jejich reaktivity. Většina pokynů týkajících se vnějšího vzduchu vychází z parametru PM10 (Particulate matter - látka v podobě částic s aerodynamickým průměrem maximálně 10 μm), ale vzhledem k ochraně zdraví se doporučuje klást větší důraz na menší částice. V případě, že je třeba zohlednit částice biologického, patogenního charakteru (např. nemocnice) směrnice týkající se PM10 nejsou podstatné a důležitějším ohledem je riziko onemocnění, které generují tyto biologické výtvory. Hlavními zdroji těchto částic jsou:

  • Atmosférický prach, který se kromě mnoha jiných součástí skládá ze silničního prachu, sazí a organických tělísek. Prachové částice nejsou samy o sobě patogenní, ale mohou na sobě nést mikroorganismy.
  • Pyly jsou součástí reprodukčních buněk rostlin. I když nejde o patogeny, mohou způsobovat alergické reakce a astma. Protože částice pylů jsou větší než 15 mikronů, mohou být účinně odstraňovány ze vzduchu díky použití vysoce kvalitních filtrů.
  • Spory hub. Houby obsahují mnoho stovek různých mikroorganismů, které napomáhají rozkladu rostlin. Většina může vyvolávat alergie a výjimečně také vážné infekce. Houby vytvářejí spory, které jsou přenášeny vzduchem.
  • Bakterie je jednobuněčný organismus, zpravidla velikosti 2-3 mikronů. Bakterie se množí dělením buňky. V systému cirkulace vzduchu musí filtry odstraňovat bakterie, aby jim zabránily opět proniknout do ventilačního systému.
  • Viry jsou nejmenšími cizopasníky (15-400nm) a jejich reprodukce je zcela závislá na buňkách. Jsou vytvořeny z vnější vrstvy (proteinové nebo lipidové) a nukleového jádra (RNA nebo DNA). Ve většině případů toto jádro proniká do buňky a iniciuje tak infekci.

Jako vnitřní vzduch je v této normě chápán vzduch v obsluhované místnosti nebo zóně. Je označován zkratkou IDA. Klasifikace uvedená v Tabulce 2. je používána pro vnitřní vzduch v zóně, v které se pohybují lidé. V normě je uvedeno pět metod pro klasifikaci vnitřního vzduchu. Metodu lze zvolit libovolně, měla by být ale přizpůsobena ke způsobu využívání místnosti a požadavkům. Používání různých metod vede ke stejné kategorii kvality vnitřního vzduchu, ale ne nutně ke stejnému množství přiváděného vzduchu. Ve zvláštních případech norma připouští používání jiných metod než uvedené, které směřují k množstevnímu stanovení kvality vnitřního vzduchu (IDA).

  • V městském prostředí se obecně doporučuje používat plynové filtry – tyto filtry by měly pracovat s filtry třídy F8 nebo F9
  • Z hygienických důvodů se doporučuje používat dvoustupňovou filtraci
    • Minimálně M5, s poukázáním na F7 v prvním stupni
    • Minimálně F7, s poukázáním na F9 v druhém stupni
  • Pokud je použit jen jeden stupeň filtrace, minimální doporučená třída filtrace je F7
  • Pro účely recirkulace vzduchu je doporučená minimální třída filtrace M5.
  • Pro ochranu instalačních zařízení je třeba používat filtry třídy M5.
  • Výměny filtrů by měly být prováděny nejen na základě optimalizace ekonomiky. Velmi důležité jsou také hygienická hlediska. Je třeba zohlednit podmínky, kdy splnění jedné z nich znamená nutnost výměny vzduchových filtrů.
    • Maximální doba činnosti filtru 1. stupně činí 1 rok
    • Maximální doba činnosti filtru 2. stupně činí 2 roky
    • Maximální doba činnosti filtru pro recirkulaci činí 2 roky
    • Dosažení přípustného poklesu tlaku filtru
  • Pro zamezení mikrobiologického růstu ve filtrech by instalace měla být navržena tak, aby relativní vlhkost vzduchu (RH) byla udržena na nižší hodnotě než 90% a také aby průměrná RH za tři po sobě jdoucí dny byla nižší než 80% ve všech částech systému (včetně filtrační sekce).

Tabulka 2. Kategorie vnitřního vzduchu

Kategorie Popis
IDA1 Vysoká kvalita vnitřního vzduchu
DA 2 Střední kvalita vnitřního vzduchu
IDA 3 Středně nízká kvalita vnitřního vzduchu
IDA 4 Nízká kvalita vnitřního vzduchu

Tabulka 3. Doporučované nejnižší třídy filtrace pro filtrační sekci (definice tříd filtrace v souladu s normou EN 779)

Kvalita venkovního vzduchu Kvalita vnitřního vzduchu
IDA1
(vysoká)
IDA2
(střední)
IDA3
(středně nízká)
IDA4
(nízká)
ODA1
(čistý vzduch)
F9 F8 F7 M5
ODA2
(prach)
F7 + F9 M6+F8 M5 + F7 M5 +M6
ODA3
(velmi vysoké koncentrace prachu nebo plynů)
F7 + GF1) + F9 F7 + GF1) +F9 M5 + F7 M5 + M6

1) GF – plynové filtry (uhlíkové filtry) a/nebo chemické filtry

Komentáře